Z historie vesniček a polí

I když jsem při tvoření tohoto článku čerpala z více pramenů, aby byl co nejvíce komplexní, největším zdrojem je moje vlastní zkušenost a naše rodinná tradice. Narodila jsem se totiž na Prácheňsku a už moje praprababička hnětýnky pekla. S těmito půvabnými koláčky jsou neodmyslitelně spojeny moje vzpomínky na dětství, když jsme v listopadu s dětmi stavěly malé sněhuláčky z prvního sněhu a maminka na mě při setmění volala, ať už jdu domů, že hnětýnky jsou pečené a já mám jít zdobit. Hnětýnka za tancování i za milování  Název napovídá, že pečivo dostalo svůj název podle přípravy - hnětení těsta. Tradice praví, že hnětýnky (mětýnky, hnetynky) pekly na posvícení dívky chlapcům za to, že s nimi celý rok tancovaly. Nicméně podle knihy Josefa Čečetky z roku 1900 je dostávali i za jiné služby, které pro děvčata vykonávali :) A co je to mětýnka? Nejlepší pečivo, které děvče k posvícení připraví! Veliký koláč z nejlepší mouky, plný mandlí, hrozinek a vajec,...

Kuchyně našich praprababiček vypadaly jistě docela jinak než ty naše. Vybrala jsem pár krásných a užitečných kousků, které dnes potkáme v moderních kuchyních jen velmi zřídka, zato sto padesát let zpátky by se bez nich neobešla žádná hospodyně. Všechny fotografie jsou pořízeny v Jihočeském zemědělském muzeu, na středověkém mlýně v Hoslovicích nebo jde o nádobí moje a mojí tety. Krajáče  jsou nádoby na mléko a vaření mléka. Původně stály na třech nožkách nad otevřeným ohništěm a po zavedení sporáků získaly svou nynější podobu. Mléko bylo dříve stěžejní potravina a téměř vždy se svařovalo, takže krajáče zůstaly v domácnostech našich babiček až do konce 19. století, kdy se začaly používat smaltované hrnce. V některých domácnostech je najdeme i dnes, ale spíše nerezové. Tradičně je krajáč spojován se symboly hojnosti a úrody.   Díže Tato velká nádoba sloužila především pekařům na zadělávání velkého množství těsta. Ke každé správné díži patřilo ...