Z historie vesniček a polí

I když jsem při tvoření tohoto článku čerpala z více pramenů, aby byl co nejvíce komplexní, největším zdrojem je moje vlastní zkušenost a naše rodinná tradice. Narodila jsem se totiž na Prácheňsku a už moje praprababička hnětýnky pekla. S těmito půvabnými koláčky jsou neodmyslitelně spojeny moje vzpomínky na dětství, když jsme v listopadu s dětmi stavěly malé sněhuláčky z prvního sněhu a maminka na mě při setmění volala, ať už jdu domů, že hnětýnky jsou pečené a já mám jít zdobit. Hnětýnka za tancování i za milování  Název napovídá, že pečivo dostalo svůj název podle přípravy - hnětení těsta. Tradice praví, že hnětýnky (mětýnky, hnetynky) pekly na posvícení dívky chlapcům za to, že s nimi celý rok tancovaly. Nicméně podle knihy Josefa Čečetky z roku 1900 je dostávali i za jiné služby, které pro děvčata vykonávali :) A co je to mětýnka? Nejlepší pečivo, které děvče k posvícení připraví! Veliký koláč z nejlepší mouky, plný mandlí, hrozinek a vajec,...

Lidé se odjakživa snažili tak choulostivou surovinu jakou je mléko, uchovat co nejdéle. Sýry obecně, a s nimi i tvaroh, mají domovinu pravděpodobně v Orientu, kde kvůli teplému počasí docházelo k největší nutnosti uchování mléka na delší dobu. Výroba tvarohu se tisíce let vlastně neměnila, hospodyně stavěly krajáče s mlékem ke kamnům nebo na slunce, aby co nejrychleji zkyslo .Získanou surovinu pak používaly nejen k přípravě chutných jídel, ale i k léčení. Bylo ho až moc a všude Tvaroh se  běžně večeřel na chlebu rozmíchaný s novým máslem nebo kyselým mlékem. Zcela běžné byly i pomazánky z tvarohu rozhuda nebo toleranc .  Rozhuda, (výživný pokrm z tvarohu,másla, pažitky s trochou soli a kmínu. Maže se na chléb a jí se ke  kyselému mléku zejména v teplých měsících). Víš, co nevíš? Josef R. Vilímek,  1931.  Tvaroh se kořenil paprikou, pažitkou, cibulí nebo kvašenou okurkou. Takový se pak posílal jen na pole, kde byla poblíž stud...