Přeskočit na hlavní obsah

Nový blog

Tak jsem opustila svou doménu farminglucy a přešla na krásně českou doménu farmarkalucka. Doufám, že mé články budou ještě lepší než doposud byly. Sledujte mě určitě i na faceboku pod názvem Farmářka Lucka, kde máte nejčerstvější a nejaktuálnější informace. 


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prácheňská hnětýnka

I když jsem při tvoření tohoto článku čerpala z více pramenů, aby byl co nejvíce komplexní, největším zdrojem je moje vlastní zkušenost a naše rodinná tradice. Narodila jsem se totiž na Prácheňsku a už moje praprababička hnětýnky pekla. S těmito půvabnými koláčky jsou neodmyslitelně spojeny moje vzpomínky na dětství, když jsme v listopadu s dětmi stavěly malé sněhuláčky z prvního sněhu a maminka na mě při setmění volala, ať už jdu domů, že hnětýnky jsou pečené a já mám jít zdobit. Hnětýnka za tancování i za milování  Název napovídá, že pečivo dostalo svůj název podle přípravy - hnětení těsta. Tradice praví, že hnětýnky (mětýnky, hnetynky) pekly na posvícení dívky chlapcům za to, že s nimi celý rok tancovaly. Nicméně podle knihy Josefa Čečetky z roku 1900 je dostávali i za jiné služby, které pro děvčata vykonávali :) A co je to mětýnka? Nejlepší pečivo, které děvče k posvícení připraví! Veliký koláč z nejlepší mouky, plný mandlí, hrozinek a vajec,...

Zázrak jménem tvaroh

Lidé se odjakživa snažili tak choulostivou surovinu jakou je mléko, uchovat co nejdéle. Sýry obecně, a s nimi i tvaroh, mají domovinu pravděpodobně v Orientu, kde kvůli teplému počasí docházelo k největší nutnosti uchování mléka na delší dobu. Výroba tvarohu se tisíce let vlastně neměnila, hospodyně stavěly krajáče s mlékem ke kamnům nebo na slunce, aby co nejrychleji zkyslo .Získanou surovinu pak používaly nejen k přípravě chutných jídel, ale i k léčení. Bylo ho až moc a všude Tvaroh se  běžně večeřel na chlebu rozmíchaný s novým máslem nebo kyselým mlékem. Zcela běžné byly i pomazánky z tvarohu rozhuda nebo toleranc .  Rozhuda, (výživný pokrm z tvarohu,másla, pažitky s trochou soli a kmínu. Maže se na chléb a jí se ke  kyselému mléku zejména v teplých měsících). Víš, co nevíš? Josef R. Vilímek,  1931.  Tvaroh se kořenil paprikou, pažitkou, cibulí nebo kvašenou okurkou. Takový se pak posílal jen na pole, kde byla poblíž stud...

Pomocníci, kteří už z našich domů vymizeli

Kuchyně našich praprababiček vypadaly jistě docela jinak než ty naše. Vybrala jsem pár krásných a užitečných kousků, které dnes potkáme v moderních kuchyních jen velmi zřídka, zato sto padesát let zpátky by se bez nich neobešla žádná hospodyně. Všechny fotografie jsou pořízeny v Jihočeském zemědělském muzeu, na středověkém mlýně v Hoslovicích nebo jde o nádobí moje a mojí tety. Krajáče  jsou nádoby na mléko a vaření mléka. Původně stály na třech nožkách nad otevřeným ohništěm a po zavedení sporáků získaly svou nynější podobu. Mléko bylo dříve stěžejní potravina a téměř vždy se svařovalo, takže krajáče zůstaly v domácnostech našich babiček až do konce 19. století, kdy se začaly používat smaltované hrnce. V některých domácnostech je najdeme i dnes, ale spíše nerezové. Tradičně je krajáč spojován se symboly hojnosti a úrody.   Díže Tato velká nádoba sloužila především pekařům na zadělávání velkého množství těsta. Ke každé správné díži patřilo ...